Osobní koučka: „Většina lidí má problém s emočním jedením, nikdo si to však nepřizná“ (rozhovor)

Osobní koučka: „Většina lidí má problém s emočním jedením, nikdo si to však nepřizná“ (rozhovor)

05.06.2022 | 13 minutes

Jana Stáňová je výživová poradkyně, koučka a spoluzakladatelka projektu NEtuční. Někteří naši fanoušci se s ní už setkali dokonce osobně na jejím workshopu v NEBBIA prodejně v Ostravě. Zabývá se hlavně osobním rozvojem, změnou myšlení a samozřejmě zdravým hubnutím. Kromě toho je matkou 2 dětí a sama si prošla obdobím přibírání a hubnutí. V jejím příběhu se možná najdeš i ty. Motivuj se Janinou odhodlaností změnit věci k lepšímu a posouvat se v každé etapě života! V rozhovore ti také prozradí, jak bojovat s chutěmi na sladké nebo jak si poradit s emočním jedením.

Společně so svým partnerem jste založili projekt NEtuční – co vás k tomu vedlo?

V době, kdy projekt vznikl (rok 2013), jsme byli oba „fitnessáci“. Cvičení a jídlo bylo pro nás tématem dne. Prostřednictvím facebookových skupin jsem radila lidem, jak cvičit a co jíst. Jednou jsem jim nabídla sestavení jídelníčku na zkoušku zdarma, přišlo mi však tolik objednávek, že jsem nebyla schopná to pokrýt sama a poprosila jsem partnera o pomoc. „NEtuční“ tak vznikli v průběhu jednoho dne a fungujeme už 9 let. Rukama nám prošly tisíce klientů a naše služby se snažíme neustále posouvat dál.

Z matky dvou dětí ses vypracovala na samostatnou podnikatelku. Jak se ti to podařilo?

Jako matka jsem se začala více zajímat o výchovu dětí a psychologii, no a během toho jsem zažila spoustu „Aha!” momentů. Díky dětem jsem se vydala na cestu osobního rozvoje. Potom jsem neměla zrovna nejlepší životní období a přestala jsem se věnovat sobě. Odrazilo se to na mém vzhledu i psychice. Věci se začaly měnit, až když jsem si sedla do křesla u psycholožky. A tak začala moje nová životní etapa, kdy jsem se rozhodla, že půjdu už jen směrem vzhůru. Moc mi pomohlo představovat si svoji budoucnost, věřit a nepochybovat o tom, že si jednou ten sen splním.

Spousta žen a matek má problém dělat věci jen tak pro sebe. Nedokážeme říct partnerovi, aby si vzal děti na 2 hodinky, bereme si v práci přesčasy. Jak to změnit?

Dobrá otázka a u mně nejčastější téma koučování. Ženy jsou pod neustálým tlakem – musíme všechno zvládat, postarat se o děti, nakoupit, uvařit, chodit do práce, mít dobrou pracovní pozici a samozřejmě k tomu všemu ještě i dobře vypadat. Jak to tedy změnit? Nastav si hranice, kdy je to ještě v pohodě a kdy už není. Buď nekompromisní a neustupuj.

Svým klientkám vždycky pokládám jednu otázku: „Jak ovlivní to, že si uděláte čas pro sebe, vaši práci a povinnosti?” Každá žena mi odpověděla, že tak, že bude mít větší chuť pracovat, mít lepší náladu, a podá tak lepší výkon.

Velmi důležitým krokem tohoto procesu je naučit se také požádat o pomoc. Každý z nás nikde někomu pomohl. A vadilo ti to? Určitě ne. Tak se neboj rozdělit své povinnosti i mezi tebe a partnera či kolegy z práce.

Hodně lidí je nespokojeno se svým životem, ale neví, na kterou oblast se mají soustředit a co mají změnit. Jak vůbec mohu najít věci, které chci změnit?

To, co je potřeba v živote změnit, jsou většinou ty věci, které nás nejvíce štvou a jako naschvál nás potkávají opakovaně. Není to náhoda. Ty situace se opakují, protože my se chováme pořád stejně. Zamysli se a zeptej se sama sebe: „Jak se můžu tentokrát zachovat jinak, aby to skončilo lépe?“ Většinou máme tendenci svalovat spoustu věcí na svoje okolí. Nestav se však do role oběti, ale přeber zodpovědnost sama za sebe a svůj život.

Dobře, když tohle vím, jak poznám věci, co chci skutečně zlepšit sama od sebe, od toho, co chci dělat jenom proto, že se to ode mne očekává?

Jsou to ty věci, které děláme sami od sebe, a nevadí nám věnovat jim svůj čas. Jakmile však děláme něco proti sobě, tak se nám do toho moc nechce a rychle u nich ztrácíme motivaci. Opět pomůže, když se sebe sama zeptáš: „Skutečně to chci? Co se stane, když to neudělám, jak se budu cítit? Je to pro mě důležité?” Tvoje vlastní odpovědi tě dovedou k odpovědi, jestli to děláš pro sebe nebo ne.

Je vůbec v dnešní době možné cítit se dobře s kily navíc?

Určitě ano. Dnešní doba mi už přijde lepší, než před 10–15 lety, kdy byla ideálem krásy velmi štíhlá postava. Já sama nejsem zrovna úplně hubená, ale nemyslím si o sobě, že jsem ošklivá. Cítím se dobře, i když to kilo navíc určitě mám. Je to o sebelásce a sebeúctě.

Na druhé straně tu ale máme i extrémy, kdy se 150kg ženy schovávají za sebelásku a konečně mohou se svými kily na trh, protože teď je to „in“. O tom se ale nebavím. Mluvím o rovnováze, zdravém sebevědomí, pokoře a sebepřijetí.

Tobě se podařilo rozběhnout úspěšný projekt. Setkala ses někdy s prokrastinací v dosahování vlastních cílů?

Někomu pomáhá mít připravený plán a už si jenom vyškrtává, co zvládl – z psychologického hlediska je to super, protože člověk vidí, jak mu to pěkně ubývá. Vždy mějte nastavené realistické cíle, které zapadají do vašeho života. Prokrastinace má často kořeny v tom, že si toho člověk na sebe naloží víc, než je schopen zvládnout. Potom už předem ví, že to nezvládne a přichází kolotoč odkládání a selhávání.

Přejděme tedy k tématu, které řešíš každý den – diety. Jaké postupy na hubnutí jsou podle tebe nejlepší?

Já vždycky tvrdím, že nejlepší postup je ten, který nám vyhovuje a jsme schopní ho dlouhodobě dodržovat. Hubneme jen v určitý časový úsek. Shodíme několik kil, ale jakmile se vrátíme ke starému způsobu stravování, nabereme kila zpátky. Takže ideální je najít si takovou cestu, na které zůstaneme celý život, ale po zhubnutí už přece jenom ne tak striktně.

Co si myslíš o intuitivním stravování, které zažívalo před pár lety velký boom?

Intuitivní stravování je kapitola sama pro sebe. Jestli chceš tímto způsobem zhubnout, musíš velmi dobře znát nutriční hodnoty potravin a potřeby vlastního těla. Začátečník je málokdy má, a tak pod tlakem může poslechnout svoji „intuici“ a dát si čokoládový dort. Naslouchání vlastnímu tělu je teď velmi moderní, ale tělo, které má nadváhu až obezitu, určitě nevysílá ty správné signály.

Na svém Instagramu prezentuješ opravdu krásné přeměny klientů. Je vidět, že máte širokou klientelu. Mají tyto klienti něco společného?

Děkujeme. Naši klienti mají společné nejen to, že jsou úžasní, ale jsou také odhodlaní udělat změnu a nedělat z toho vědu. Naopak klienti, kteří měli hodně připomínek, spekulovali a už se vyhýbali tomu, že by měli vůbec něco dodržovat, to nedotáhli do úspěšného konce. Není to tak vždycky, ale poměrně často ano. Uvědom si, že když zhubneš, tvůj život bude lepší. Ne život někoho jiného, ale ten TVŮJ vlastní.

Proč má dneska podle tebe tolik lidí problémy s váhou?

Za vinu to dávám hlavně jejich vlastní lenosti a vysokému kalorickému příjmu. Po práci si člověk sedne na gauč a sladkosti prokládá slanými brambůrkami. Potom je tu stres. Lidé fungují na autopilota – práce, děti, kroužky… a mezi tím do sebe něco rychle hodí. Když tímhle způsobem jíme automaticky, mozek to nestíhá zpracovat a sníme mnohem větší porci, než bychom snědli v klidu.

Potom je to špatně zvolená motivace. Nehubneme z vlastního přesvědčení, ale z přesvědčení druhých. V neposlední řade je tu emoční jedení, kterým podle mě trpí velká část populace, je však těžké si to přiznat. Jíme jen tak z nudy, když jsme smutní nebo ve stresu – spouštěčem je vždycky nějaká emoce.

Lidé se i často vymlouvají na zdravotní problémy. Ve skutečnosti však bylo dokázáno, že nadváhu mají kvůli zdravotním problémům jen 3 % populace. Ostatní si za to mohou jednoduše sami. Neposlouchá se to lehko, ale je to tak.

Říká se, že nejobtížněji hubnou právě ti lidé, kteří mají navíc jen nějakých 5 kg. Také si to myslíš?

Já si nemyslím, že je to množstvím kil. Podle mě je v tom hlavně ta psychika. Čím méně kil potřebuje člověk zhubnout, tím méně motivace k tomu má. Člověk s nadváhou 20 kg bude odhodlaný jinak, než člověk s 5 kg navíc, protože taková nadváha ho neomezuje.

Poradila bych jim opravdu se zamyslet nad tým, jestli ta kila chtějí fakt shodit. Kdo je pevně přesvědčený, že zhubne, tak zhubne, ať už musí zhubnout 5 kg, nebo 20 kg.

Každý, kdo chtěl někdy zhubnout, se určitě setkal s tím, že najednou ztratil motivaci, měl chutě na všechno a postupně se vrátil ke starým zvykům. Co radíš svým klientům, aby zůstali konzistentní a mysleli na svůj cíl?

Tento scénář přichází, když si člověk naordinuje opravdu přísnou dietu a stanoví si nereálný cíl. Moje rada zníte – netýrej se hladověním. Hubnoucí člověk, by neměl mít hlad! Zaměř se na kvalitu potravin a jejich nutriční hodnotu. Na prvním místě je vždycky správně sestavený jídelníček.

Silné chutě na sladké přicházejí zase proto, že si něco odepíráš a zakázané ovoce přece chutná nejlépe. V tomto případě je například fajn si nastavit nějaký den v týdnu, kdy si dáš jídlo podle svých představ, ale jenom jedno, nebo například dvě kostičky čokolády denně.

Dobře, hlad tedy zaženeme správným jídelníčkem. Jak neztratit motivaci?

Problémové jsou právě ty nereálné cíle. Když si někdo stanoví úplně likvidační termín, jakým je třeba shodit 10 kg za 2 měsíce. Hodně pomáhá rozdělit si velký cíl na menší. To znamená, že se nesoustředím na těch celých 10 kg, ale jenom na první 2 kg, potom na další 2 kg atd.

Druhou radou je pravidelná vizualizace. Já osobně jsem člověk dost zaměřený na budoucnost a pomáhá mi představa, že jsem ten cíl splnila a dokázala to. Vidím se v různých situacích, co mám na sobě oblečené, jak se cítím. Přenes se i ty někdy do stavu, jako bys už svého cíle dosáhla, a uvidíš, co to s tebou provede. Mnohem lépe se ti těch cílů dosahuje, když už víš, jak skvělý pocit tě tam čeká, i když jsi to prožila jen ve své hlavě.

Používáš slogan „obezita je otázkou volby“. Proč?

Protože za obezitu/nadváhu si každý může sám, pokud nespadá do těch 3 % se zdravotní příčinou. Člověk s nadváhou si ta kila vyjedl sám, sice ho k tomu mohly vést nepříznivé životní okolnosti, ale byl to on, kdo do sebe ládoval to jídlo a seděl na zadku a nehýbal se. Když už jsme v tom stavu nadváhy, je stejně na nás, jestli takoví ostaneme nebo se rozhodneme na sobě pracovat. Někomu to jde lépe, někomu hůře, ale jde to každému. Za svoje tělo jsi zodpovědná jen ty sama.

Většinu z nás trápí chutě na sladké, často je to jen ze zvyku. Máš nějaké rady, jak přestat ujídat sladkosti?

Je to zvyk a v případě sladkého i závislost. Každý zvyk je možné změnit a každé závislosti se dá zbavit. Je možné začít například tak, že ty nezdravé věci nahradíme zdravější variantou nebo zmenšíme porci sladkého. V případě, že nás sladkosti uklidňují, najdeme si něco jiného, například činnost – procházku, knihu či hudbu. Nejdříve to bude těžké, ale je důležité vydržet a přetnout ty vazby v mozku, které jsou navázané na jídlo.

Osobně si myslím, že nejlépe se závislosti zbavuje tak, že s ní sekneme ze dne na den. Postupné ubírání nefunguje, protože tělu stále dáváme to, co chce. Závislosti na cukru se dá navíc zbavit poměrně rychle, stačí ho na týden poctivě omezit.

Spousta holek zápasí s poruchami příjmu potravy, čím dál tím více se však mluví o záchvatovém přejídání. Dokázala bys jim poradit?

O záchvatovém přejídání – emočním jedení, jsem se zmínila už výše. Je to čistě psychický problém. V první řadě je nutné si tento problém přiznat. Potom doporučuji, abys vypozorovala, v jakých chvílích jíš, jak se při tom cítíš, všechno si zapisuj. Z toho si potom celkem jednoduše odvodíš, která oblast ve tvém živote není v pořádku. Když zjistíš příčinu svého emočního jedení, máš z poloviny vyhráno. Potom se jen zaměř na řešení daného problému. Co jiného kromě jídla, by ti v takové situaci pomohlo? Je to ale běh na dlouhou trať, na které poznáš samu sebe. Dost může pomoct psycholog nebo kouč.

Máš na závěr nějaký vzkaz pro fanoušky? :) 

Chtěla bych poděkovat, že jste dočetli až sem :).  Pokud zápasíte s kily navíc, tak věře, že na větičce „Všechno začíná v hlavě“, něco opravdu je. Hlava je alfa a omega všeho a správné nastavení mysli je důležitější, než si myslíte. Samozřejmě všechny fanoušky NEBBIA zvu na svůj Instagram @janicka_fit anebo na náš web NEtuční. Mějte se všichni krásně!

NEBBIA, s.r.o., Dlhá 74/85, Žilina 01009, +421907742148, support@nebbia.biz
This site uses cookies. By continuing to browse the site you are agreeing to our use of cookies. Find out more here.